Nedlnou soust jzdnch zkouek jsou rozlin laboratorn zkouky a men, jejich velkou vhodou je monost dokonal reprodukce za stejnch podmnek a tedy tak zcela objektivn oven vsledku vvojov zmny. Na obrzku je detail men rezonannch frekvenc automobilu Tatra 613, kter probhalo ve spoluprci s VZL.
U automobil vych td se z hlediska pohodn jzdy klade stle vt draz na dobrou izolaci posdky od vibrac zpsobovanch jzdou po vozovce i penosem od stroj pohonu.
Vibrace zpsobuj navu zraku a zhoruj vidn (chvn skel, zrctek), v krajnch ppadech zpsobuj i nevolnosti posdky.
Samozejm ovlivuj rozhodujcm zpsobem tak hlunost vozidla, pedevm hladinu hluku uvnit kabiny, kter je nemn dleitm initelem z hlediska navy idie a tm i bezpenosti provozu. To jsou primrn, bezprostedn inky vibrac.
Druhotn, dlouhodob nsledky jsou stejn zvan, protoe vibrace zpsobuj stdav namhn a mohou tedy vst a k deformacm karosrie a k jejmu naruen. Vsledky vibranch zkouek proto usnaduj i een problmu ivotnosti vozu.
Vibran vlastnosti automobilu nebyly zatm u ns komplexn posuzovny a Tatra 613 je prvn, kter absolvovala systematick rozbor mechanickch kmit.
Men probhalo na francouzskm zkuebnm zazen Prodera, na kterm lze experimentlnm zpsobem stanovit vlastnosti kmitn konstrukc, tj. vlastn frekvenci i tvary kmitn a tlumen. Harmonick kmitn zkouenho automobilu budily elektrodynamick vibrtory a odezvu v rozsahu 300 Hz snmaly induktivn snmae. Tento rozsah pokrv cel kmitotov psmo pmho psoben vibrac na lovka a nzkofrekvenn hlukov psmo.
Podle vsledk tto experimentln zkouky se "ladily" vlastn frekvence a tlumily kmity jednotlivch st vozu, aby se doshlo optimlnho stavu a odstranily se nedouc vibrace.
Vysok technick parametry souasnch automobil i prudce rostouc provoz na veejnch komunikacch vyaduj, aby pevn st jzdnch zkouek nov vyvjench automobil probhala mimo veejn komunikace, na specilnch drahch zkuebnch pozemk, polygon. Proto tak st podnikovch zkouek vyvjenho automobilu Tatra 613 probhla na polygonu NAMI v SSSR. Zkouky uskutenn v lt 1971 mly dv sti: funkn a ivotnost.
V rmci funknch zkouek se na 5 km dlouhm pmm a rovnm seku dynamometrick drhy mila max. rychlost (190 km/h), akcelerace, jzdn odpory a spoteba. Na 14 km dlouhm rychlostnm okruhu se potom promoval cel tepeln reim motoru pi jzd vysokmi rychlostmi za teplot ovzdu kolem 30 C.
Ve druh sti - v ivotnostnch zkoukch se mlo ovit, zda automobil me trvale udrovat rychlost 160 km/h a s omezenm rychlost 180 km/h; souasn se ml vyhodnotit vliv tohoto provozu na zkladn dly a skupiny automobilu. Pi tom zkouen vz ujel 35 000 km trvalou rychlost 160 km/h a 5 000 km trvalou rychlost 180 km/h. V prbhu zkouky se pravideln kontrolovala innost, sezen a opoteben dleitch skupin automobilu, zejmna velikost kompresnch tlak v jednotlivch vlcch, hodnoty vl ventil, stav elektrickho psluenstv, obsah kodlivin ve vfukovch plynech a opoteben pneumatik. Sledovala se spoteba paliva (s. benzn Super - BA 96) a znehodnocen i spoteba olej v motoru, pevodovce a v diferencilu. (Tak vechna maziva byla s. vroby a nap. velmi dobr vlastnosti prokazoval v nronch podmnkch zkouky motorov olej Mogul Super.)
ivotnostn zkouky probhaly ve dvousmnnm provozu na rychlostn drze polygonu. Dodrovn pedepsanch reim se pravideln kontrolovalo menm as prjezdu kadho okruhu.
V prbhu cel ivotnost zkouky nedolo k dn vnj porue a Tatra 613 prokzala mimodnou spolehlivost a trvanlivost, co velmi vysoce hodnotili tak odborn pracovnci polygonu i vzkumnho stavu NAMI, kte maj bohat zkuenosti ze zkouek jak svch, tak i zahraninch automobil.
Tatra 613 absolvovala doma jet dal ivotnostn zkouku, 180 000 km v bnm provozu. Soust tto zkouky bylo zjitn lht a postup vmn provoznch hmot, kapalin, pneumatik, obloen brzd apod. i lht pro nutn seizovac kony celho automobilu. Pedevm ovem lo o dal oven a zskn poznatk o poruchovosti a ivotnosti jednotlivch st a skupin vozu, pop. o zajitn prav, kter by u sriovho vrobku vylouily vyskytnuv se zvady.
Aby se mohla tato zkouka ukonit ve stanovenm velmi krtkm - estimsnm termnu, probhala v nepetritm, tsmnnm provozu.
Vjezdu na kadou smnu pedchzela vizuln a funkn kontrola vech skupin a stroj, zvlt tch, kter zajiuj provozn bezpenost. Po ukonen kad tet smny se cel vz a zejmna motor pln vychladil a absolvoval denn kontrolu podle stanovenho plnu. Po ujet kadch 5 000 a 10 000 km nsledovala kontrola, drba a promen sledovanch st, rovn podle stanovenho plnu.
Pi ivotnostn zkouce byl vz zaten podle nvrhu normy SN 30 0507 pro dlouhodob zkouky silninch motorovch vozidel. Nvrh normy stanovuje pro osobn automobily toto zaten: pro 20 % celkovho potu km jen pohotovostn hmotnost automobilu + 2 osoby a pro zbvajcch 80 % km celkovou hmotnost, tedy pln zaten automobilu.
Zkuebn tra pro ivotnostn zkouku se volila rovn podle nvrhu normy SN 30 0507 jak co do sloen vozovek, tak podle kvality povrchu a profilu trat. Dlka jednoho okruhu, na kterm se zkouka provdla, byla 372 km s nsledujcm rozdlenm: 27 % mstskho provozu, 48 % kopcovitho provozu a 25 % rovinatho provozu.
Po ukonen ivnotnostn zkouky se ovily vlastnosti motoru a podrobn se proetil technick stav jednotlivch skupin, zazen a rozhodujcch soust automobilu. Bhem ivotnostn zkouky ujela Tatra 613 celkem 182 436 km. hrnem spotebovala 36 124 litr benznu BA-96 (Super), co se rovn prmrn spoteb 19,8 l/100 km. Jeliko zkuebn okruh umooval vy prmrn rychlosti (v prmru 110 km/h) a pevodov stupn (zvlt I. a II.) se adily pi vysokch otkch motoru (4 000 a 5 000 ot/min), je prmrn spoteba paliva vyhovujc. Provozn spoteba oleje v motoru (Mogul Super 20 W/50) byla bhem zkouky velmi nzk - 0,37 % z celkovho mnostv spotebovanho paliva.
Dynamick charakteristika motoru ped zahjenm ivotnostn zkouky a po jejm ukonen je tm shodn, nepatrn pokles vkonu se projevil od 2 500 do 3 000 ot/min motoru, ale rozdl je zanedbateln.
V prbhu ivotnostn zkouky se z motoru, diferencilu a pevodovky odebraly vzorky olej pro stanoven ivotnosti olejovch npln.
Poznatky z obou ivotnostnch zkouek se samozejm uplatnily v konench fzch ppravy sriovho vozu i v programu jeho dalho vvoje.
B. STIBOREK, n. p. TATRA
