Nsledujc pspvek byl uvejnn v publikaci "100. vro zahjen automobilov vroby v Tate Kopivnice". Je zde uveden v plnm znn, opraveny byly jen pravopisn chyby. A je autorem hlavn konstruktr vozu T 613, lnek obsahuje mnoho nepesnost i absolutnch nesmysl, tak jsem si dovolit pipojit k nmu pr svch poznmek, kter by mly alespo trochu zvit uitnou hodnotu pspvku a pedejt en dalch blud.
AUTOR: Milan Galia
Ve svm vystoupen nebudu rozebrat technick parametry vozu, kter znte z literatury a mte jet v iv pamti, ale rd bych Vs seznmil s vlivy, kter na vvoj vozu psobily a provzely ho i v prbhu vroby. K plnmu porozumn a pochopen jednotlivch krok je nutno si pedevm pipomenout podmnky, za kterch se vyvjel a kter se pro jeho vrobu uvaovaly. Jsou to pedevm:
1. Po peveden vroby vozu T 600 - Tatrapln z Kopivnice do Mlad Boleslavi a po zaveden T 603 byl politickmi orgny vydn zkaz1) vvoje novho osobnho vozu v Tate. Proto byla vnovna velik pozornost a sil v hledn zpsob vtch modernizanch krok T 603. Byly zhotoveny modely T 603 A se zachovnm skeletu vozu a podvozkovch skupin. Druh model byl T 603 X s pln novou karosri, podvozkovm agregtem a upravenm motorem. Vechny tyto cesty nesplnily pedstavu podniku na nov vz pesto, e ji byl dn. Proto, kdy podnik piel s iniciativou novho osobnho vozu, byl tento v prvm naden pojat jako kol resortu MVS. Kdy si ale pracovnci ministerstva uvdomili existenci zkazu1) politickch orgn vvoje novho vozu v Tate, byl okamit kol pesunut na obor AZ a z toho ihned na kol podnikov, tj. bez finann dotace a preference pi vvoji psluenstv v jinch podnicch. Riziko za jeho vvoj nesl tedy pln podnik a musm piznat, e to neblaze psobilo na pracovnky ve vvoji. Mlo to vak i kladn efekt. Uvdomili jsme si, e vvoj se tmto mlky trp a e vz se me uplatnit a souasn riziko podniku odbourat, jen kdy bude vz dobr a uivatel s nm budou spokojeni. S obdobnm postupem jsme se setkali i v podnicch psluenstv, kde se podailo zajistit vvoj a dodvky v pracovnm podku, bez vdom a mnohdy i pes zkaz jejich editel.
2. Politick rozdlen trhu v Evrop, co pi mal vrob omezilo i monosti exportu. V pedpokladu zstal pevn export do zem RVHP. To ovlivnilo i zkladn parametry vozu. Byly zvolen tak, aby byly vy ne vz Volha (2,5 l) a men ne ajka.
3. Vroba osobnho vozu vhodn dopluje vrobn program podniku a zlepuje jeho image. Pi zajiovn vrobnch kapacit se uvaovalo s vrobou do 3500 voz ron.
4. Pi vlastn vrob se neuvaovalo s kooperan spoluprac s jinmi, by i zahraninmi podniky.
TATRA proto zvolila samostatnou cestu.
Z vroby pedchozch typ byly v podniku znalosti s tradin koncepc se vzduchem chlazenm motorem umstnm vzadu. Byly dsledn rozebrny vlastnosti tchto typ, analyzovny jejich nedostatky a navreny cesty k jejich zlepen. Byly znmy i nespchy firmy Chevrolet Corvair, kter vlivem patnch jzdnch vlastnost zpsobily zavren koncepce s motorem vzadu v USA. S odhodlnm jejich odstrann byla tato tradin koncepce TATRA vzata jako zklad novho pipravovanho vozu.
Cl byl vytvoit sluebn reprezentan vozidlo, kter bezpen spln poadavky nron klientely.
Tomuto cli byly podrobeny vechny zvry hodnocen projekt koncepnho uspodn i agregtu s tm, e byly pln respektovny technick poadavky. Zvr vystil ve vechny nov agregty - nov vz T 613.
Rozhodnut podniku nebylo jednoduch, nebo unifikan vazby s T 603 byly nulov. Podnikov veden po dkladnm zven uznalo postup za sprvn.
Pi een agregt a zpracovn vkresov dokumentace jsme vsadili pedevm na vyzrl kolektiv tvrch pracovnk, kte tvoili duevn potencil ve vvoji a mli zkuenosti z pedchozch typ. Mnoh z nich znte a dovolte, abych je i zde uvedl. Jsou to prof. dr. ing. Milan Apetauer, CSc., Ji Klos, tvrce motor, kter t vytvoil motory T 600 a T 603, Jaromr Segea, ing. Jaroslav Smrka, Vladimr Schwarz, Lok Metodj, Vclav Hruka, Rudolf Stiborek, Miroslav Uhlk a dal. Dkladn propracovn dokumentace tvoilo zklad vtlen do jednotlivch agregt a dl. pravy z dalho prbhu vvoje nevyadovaly dn zsadn opaten a provdly se v pracovnm podku.
Rostouc pozornost byla pi konstruknm een agregt vnovna pedevm aktivn i pasivn bezpenosti. Vyplv to z vy provozn rychlosti, plavnosti jzdy, rostouc intenzity provozu a z toho vyplvajcch nrok na bezpenost posdky vozu. Z nejdleitjch opaten uvdm:
a) Zven stability v pmm smru a zajitn neutrlnho nebo spe nedotivho chovn vozu v zatkch. Bylo provedeno peskupen hmot jednotlivch agregt tak, aby dolo k co nejvtmu odlehen zadn npravy s optimlnmi rozdly pi vozidle s idiem anebo pln zatenm vozem. To vedlo k posazen motor nad sted zadn npravy, jej hdel prochzel mezi druhm a tetm vlcem, pesunut palivovch ndr ped zadn npravu a prodlouen rozvoru na 2980 mm. Rovn se tm zmenil podl momentu setrvanosti hmotnosti jednotlivch agregt vi vertikln ose a rozvorem.
b) Jin zaven kol zadn npravy na vidlicovm vlenm rameni se ikmou osou kvn. Stopa kola m pak zachovny optimln podmnky pi vech druzch zaten. Obdobn byla optimalizovna i geometrie pednho rejdovho kola zavenho systmem Mc Pherson. Stabilita byla nron ovovna a potvrdila se sprvnost jednotlivch zsah, nebo vz se pi zmnch smru jzdy chov neutrln a mrn nedotiv.
c) Vysoce inn a spolehliv brzdov systm je pro dan el vozidla dleit a proto byl zvolen pro ovldn pln dvouokruhov systm 2H s posilovaem ATE. Tento zpsob byl uvn jen u nejdrach vozidel. Vlastn brzdov jednotka byla tvoena odvtranmi disky s dvoupstkovmi tmeny nakupovanmi od fy Girling a od r. 19802) typstkovmi vyrbnmi v AB Jablonec. Odvtran kotoue odlvala TATRA. Protoe s tmito dly nebyly zkuenosti, musely bt podrobeny disky nronm stavovm zkoukm v VMV podle platnch norem ISO a SAE. Pi zkoukch nevznikaly dn zvady a proto byl pro zskn provozn jistoty zvolen drastitj reim zkouky, kter odpovdal brzdn na vozidle s rychlost 180 km/hod. do 0 v intervalu 40 sec. nemusm podotkat, e kotoue pi zkouce svtily. V provozu pak skuten k porue brzd nedolo.
d) Deforman zny pi havrii
K pohlcen kinetick energie pi havrii je k dispozici zepedu cel zavazadlov prostor, co pi rozdln tuhosti pedn sti vozu pohlt znan rozsah energie a zmrn nraz na stedn st vozu. Stedn st vozu je tuh, aby uchrnila pepravovan osoby a aby bylo mono i po havrii dvee otevt a posdku vyprostit. Dvee pouvaj bezpenostn zmky Bomoro se stedcmi epy. Kritriem, pi kterm se provd hodnocen, je barirov zkouka nrazu celho vozidla do zdi z 50km rychlosti. Pi tchto zkoukch vz T 613 uspl. Obdobn i pi havrii zezadu, kter je mn nron a to jak rozsahem etnost vskytu, tak i pevn polovinou maen kinetick energie.
e) Umstn palivovch ndr
Do nejbezpenjho msta mimo rozsah deformanch zn byla pesunuta palivov ndr pod zadn sedadlo. Porucha ndr v oblasti deformanch zn bv toti nejastji pinou poru pi havrii. Protoe pod zadnm sedadlem je k dispozici nzk vka, byla ndr rozdlena na dv sti tak, aby bylo dosaeno poadovanho obsahu 72 l PH.
Rozsah provedench opaten aktivn i pasivn bezpenosti se prokzal velmi inn a vozidlo T 613 lze zaadit mezi nejbezpenj a rovn nen znm dn ppad poru pi havrii.
Design vozu
Pi hledn monost modernizace vozu T 603 jsme si uvdomili malou zkuenost pracovnk v oblasti automobilovho designu v podniku i v SSR a jeho asovou nronost. Proto jsme si objednali tvarov een po provedench przkumech u italsk fy VIGNALE. V zadn jsme podrobn seznmili zstupce fy VIGNALE s vozy TATRA, s pnm zachovat jeho tradice, pedbn pedstavy o vlastnm designu, jako i poadavek zahrnujc nutn progresivn pedstih een. Poadovno bylo variantn een pedn sti vozu, vhodnost zvolen technologie, vybaven interiru a een limuzny i kup. V jednotlivch etapch postupu jako studie, maketa 1 : 5 byly vyuvny i nzory a znalosti pracovnk designu, kte v t dob byli i v SSR, i technickho vboru karos v oboru AZu. Nejsloitj vak bylo jednn s p. Vignalem pi schvalovn makety 1 : 1 v Turnu. Vznikl rozpory byly pekonny ke spokojenosti obou stran.
Rozsah dodvek zahrnoval dva vozy limuzny, jedno kup, jednu volnou karosrii a maketu 1 : 1. Vlastn finann nklady nebyly podstatn vy, ne kdybychom tyto prce zajiovali ve vlastn vrob. Pesto i tak vak byly pedmtem kritik a stnost zaslanch a na prezidentskou kancel.
Skutenost je, e podnik zskal bhem cca 1 roku vyladn tvarov een vozu, kter odpovdalo pedstav podniku. Ve srovnn s novmi modely, kter v t dob byly v zahrani zavdny do sriov vroby, byl poadovan pedstih patrn. Jedn se pedevm o:
- klnov nznak svaujc se pedn kapotou a vyvenou zd vozu
- prosklenou plochou vozu a nim skeletem
- bon staen oken
Firma VIGNALE dodala souasn s vozidly i vsledky men tuhosti karosrie ve vzkumnm centru v Turnu a ofoukvn makety 1 : 5 v aerodynamickm tunelu.
Rozvoj automobilovho prmyslu vyaduje maximlnch podmnek pro spokojenost uivatele. Pro ns to mimo jin znamenalo zajistit maximln propracovanost vozu ped zavedenm do vroby, tj. dkladn oven technickch parametr i zajitn provozn spolehlivosti. Provdli jsme proto nron zkouky agregt a celho vozu, kter nemly obdoby u dvjch vrobk. Podmnky, kter jsme mli u ns v SSR k dispozici, vak nestaily, museli jsme si je objednat ve vzkumnm stavu NAMI - polygon v Dmitrov.
Prv st zkouky byla dlouhodob rychlostn zkouka pi rychlosti 160 km/hod. nepetrit 35 000 km a pi 180 km/hod. v rozsahu 5 000 km pi teplot vy ne 30 stup C. Byl oven skuten tepeln reim motoru a ostatnch agregt pi tchto trvalch stavech. Vdy i tak jsme mli pi vozidlovch zkoukch nebval rozsah havri (jedno vozidlo 100 %, jedno 60 %, dl pokozen vbec neuvauji - zabit jeden kanec a 3 srnci).
Druh st na provozn spolehlivost. Byla realizovna jzdou zatenho vozidla na nerovn vozovce - bulink pi rychlosti 40 km/hod. v rozsahu 18 000 km. Zkouky urychlily odhalen slabch mst, kter byly do sriov vroby odstranny. Souasn vak potvrdily dobr pedpoklady pro zaveden do sriov vroby. Pi zavdn novch vrobk vak musely jednotliv podniky plnit dle pedepsan technologick kzn prototypov i typov zkouky z ovovac srie. Mimo technickch parametr absolvovala vozidla ivotnost zkouky 80 000 km, kter provdl nezvisl stav pro vzkum motorovch vozidel v Praze. Vozy tyto zkouky spn absolvovaly.
Ocenn sprvnosti podniku pi realizaci novho vozu T 613 se projevilo i zvenm zjmem na vyuvn prototyp pro dopravu jak ze strany pedsedy vldy, tak i cizch politik. Jen tvrd nestupnost a odmtn pebrat zodpovdnost za vozy ped dokonenm vech zkouek uchrnilo prototypy pro vvoj.
Postup prac ve vvoji umooval vydn dokumentace pro vrobu za 30 msc od postaven prvnho vozu. Vlastn zkouky jet nebyly ukonen, ale potebn pravy se provdly jen zmnovm zenm. Vlastn vvoj pak byl ukonen podle tehdy platn technologick kzn oponentnm zenm v z 1973, tj. 4,5 roku od postaven prvnho prototypu. V tomt roce pak byly zhotoveny ji prvn sriov vozy3). Tato doba snese pln svtov srovnn pro vvoj pln novho vozu.
Hladina vnjho a vnitnho hluku
Vnj i vnitn hlunosti vozu se trvale vnovala pozornost. Pro jejich limity plat psn mezinrodn dopravn i hygienick pedpisy a pedevm jsou u vnitnho hluku mtkem komfortnho vozidla. Vlastn koncepn umstn motoru vzadu souasn s vystnm vfuku v zadn sti zhoruj nroky na jejich een, nebo dva rozhodujc zdroje jsou u sebe. K jejich analze a hodnocen provdnch prav mme v podniku vybudovno speciln hlukov pracovit, kter je schopno snmat vibrace celku i jednotlivch dl. K tlumu je mimo konstruknch prav vyuvno nutnch tlumcch materil a hlunost je udrovna na zpsujcch hodnotch hlukov hladiny. Vlastn hodnoty neuvdm, protoe pro kad dob jsou jin4).
Bli podrobnosti k dalm agregtm, o nich jsem se jet v pedchozch statch nezmnil.
motor - tydob zehov, vzduchem chlazen 8V s hlem rozeven vlc 90
vrtn/zdvih - 85/77 mm
zdvihov objem - 3495 cm3
druh rozvodu - 2 x 2 OHC (vakov hdele pohnn ozubenmi emeny)
vkon - 123 kW/5200 ot./min.5)
toiv moment - 270 Nm/3300 ot./min.6)
chlazen - vzduchem s jednm axilnm ventiltorem
spojka - jednokotouov FS pozdji vyrbna v Tate, ovldn kapalinou
pevod - tystupov pevodovka s adic pkou na podlaze. Vechny pevodov stupn jsou synchronizovny. Celkov pesah skn je 3,93. Pro netradin koncepci vozu bylo nutno zajistit i automatickou pevodovou sk. Toto provedla fy Borg Warner, kter upravila svj vrobek pro n vz7) a my jsme mohli pipravit dokumentaci pro jeho stavbu na pn zkaznka. Pesazen v pevodovce zadn npravy je ve dvou variantch 3,15 : 1 a 3,91 : 1.
zen - hebenov s hydraulickm tlumiem. Variantn bylo pipravovno8) servozen ZF. Veteno volantu je vytvoeno s deformanm lenem.
karosrie - tydveov se stavitelnmi pednmi sedadly, vybavenmi samonavjecmi9) bezpenostnmi psy. Varianta, kter byla fy VIGNALE v prototypu zhotovena, nebyla v sriov vrob realizovna. K vytpn je pouito dvou benznovch samostatn ovldanch topen. Jedno je v zavazadlovm prostoru a druh na podlaze pod pstrojovou deskou mezi pednmi sedadly. Rozvod teplho vzduchu je veden i k zadnm sedadlm. Objem zavazadlovho prostoru je 430 l.
pneu - 215-205/70R1410) byla vyvinuta v Gumrnch Otrokovicch pro poadovanou rychlost a zaten. Setkali jsme se vak i s novmi neobvyklmi jevy. Vozidlo se zaalo chovat neklidn, vznikaly vibrace a thnut do strany. Analzou ve vrobnm podniku a srovnnm se zahraninmi vzorky se zjistilo, e pinou je silov nerovnomrnost nraznkovch vrstev a z toho vznik kuelovho efektu. Pi rznch kombinacch namontovn na vz a v rznm natoen kol se tento nedostatek projevoval.
Dslednm sledovnm sniovn garannch nklad jako dsledek zvyovn provozn spolehlivosti pistoupil podnik i ke zven zrunch podmnek. Veobecn platn lhta 6 msc byla zvena na 18 msc v plnm rozsahu. Ve sv dob se jednalo u ns o uniktn postup. Souasn jsme si ovili provozn ivotnost do tehdy proklamovanch GO a tuto jsme zvili nad 300 000 km. Jedinm hendikepem byla karosrie, co nen technick problm11), ale problm chemicko technologick, kter se podailo zlepit a pozdji nstikem plastizolem12).
Ocennm vrobku T 613 za komplexn rove bylo piznn I. stupn jakosti v povinnm hodnocen v roce 1978, kter provdla sttn hodnotitelsk komise jmenovan adem normalizace a men na zklad vsledk sttn zkuebny. Vz T 613 byl porovnn s ekvivalentnmi vzorky a to z hlediska technickch parametr, ivotnosti, servisn st apod. Vz T 613 byl prvn osobn vz, kter toto ocenn obdrel. Mli jsme sice prvo zvit cenu vozu, ale nebylo z podniku uplatnno. Pro ns to bylo morln ocenn za sil vynaloen pi vvoji vozu.
Aplikace vozu
Pro vyuit jzdnch vlastnost vozu a souasn i snahy po zven produkce vroby a prezentace vznikly nkter speciln aplikace.
1. T 613 S
Specil je uren pro nejvy politick a hospodsk veden sttu v rozlien od normlnch voz a vytvoen vyho pohodl a komfortu pro posdku. Rozhodujc pravy jsou:
- zvten prostoru mezi pednmi a zadnmi sedadly o 150 mm
- zvten rozvoru na 3130 mm, co se pzniv projevilo ve zlepen jzdnch vlastnost
- prodlouen zadnch dve a zlepen prostoru pro nastupovn
- zmna pedn sti vozu (hranat reflektory se strai a ostikovai)
- zven odolnosti karosrie proti bonmu rzu
- bezpenostn psy na zadnch sedadlech
- vybaven vozu servozenm ZF
- klimatizace vnitnho prostoru a z toho vyplvajc pravy motor i vnitnho interiru
- zlepen ventilace vnitnho prostoru
- vz m determln skla
- pneu Michelin 205/70 R 14 XVS
- zlepen vnitnho vybaven vozu (stereordio, diktafon, telef. digitln hodiny, ovldn skel servomotorky, centrln zajitn dve, rolovac zstrky na zadnm okn)
2. T 613 K - pehldkov vz Kabriolet
Je vyeen jednoelov na zakzku s otevenm prostorem nad zadnm sedadlem. Je odvozen od vozidla T 613 S. Rozhodujc pravy jsou:
- odstrann stechy nad zadnm sedadlem a zadnho okna. Pitom stecha nad idiem zstala a navc je na n madlo.
- pro nouzov zakryt je dodvna pltn stecha se zadnm oknkem a potebnou vztuhou
- zeslen podlahov sti skeletu
- pouit automatick hydrodynamick pevodovky Borg Wagner
- potahy sedadel jsou z ke
3. T 623 - vz zchrannho systmu fy Narex
Jedn se o zchrann systm pro okruhov zvody, vetn F1 a jinch zchrannch akc. Rozhodujc pravy jsou:
- zlepen jzdnch vlastnost
- za pednmi sedadly je ochrann bezpenostn rm s pletivem
- msto zadnch sedadel jsou chyty pro speciln hasic, vyproovac i oivovac zazen
- pedn a zadn nraznk je upraven pro odtlaovn nebo odtahovn
- na stee jsou pracovn svtlomety s vstranm zazenm
4. T 613 Runway Testr
Je to speciln vozidlo uren k operativnm men adheznch podmnek povrchu letitnch drah, dlnic a autodromu. V prostoru zadnch sedadel je umstno mic kolo doplnn kolem referennm. Sputn obou kol na men povrch vozovky jsou provdno hydraulicky. Nhon mcho kola je odvozen hydrostatickm pevodem od klikovho hdele. Testovn vozovky se provd pi rychlostech 65,96 a 130 km/hod. pi rznch adheznch podmnkch. K tomu slou dv vodn ndre s obsahem 400 l. Vozidlo je mimo prav s vestavbou mcho zazen upraveno pro napojen elektronickho snmacho zazen. Vz byl pro sv speciln zazen ocenn zlatou medail na MVB v Brn.
5. T 613 RZP
K rychl zdravotnick pomoci uren k operativnm zdravotnm akcm i pevozu pacient se vyuv vlastnost vozu T 613 se speciln nstavbou. Je odvozen od vozu T 613-3. Rozhodujc pravy jsou:
- prodlouen rozvoru o 540 mm
- zven nstavba ji od pednho skla
- prostor idie je oddlen od sanitnho modulu pevnou stnou
- vz je vybaven v nstavbov sti potebnm zdravotnm zazenm jako je lehtko, sedaka pro doprovodn personl, kyslkov rozvody vetn dvou lhv po 10 l, infzn kazety, vakuov matrace, umyvadlo, elektroinstalace 220 V s vnj zsuvkou apod.
Vroba vozu v zvod Pbor byla realizovna v rozench vrobnch kapacitch. Postupn doshla po dvou letech vroby 1100 voz ron, tj. 1/3 projektovan kapacity. Byly vytvoeny podmnky kvalitn vroby jak v oblasti technologie opracovn, tak i montn linky i testovac zazen technick kontroly. Vroba karosrie byla stle v Kopivnici, kde je souasn i lisovna a pedpokldalo se, e po dostavn nov haly se rovn pesthuje do Pbora. V r. 1978 vak dolo ke zmrazen13) produkce zpsoben usnesenm Pedsednictva vldy . 3/78. Byl toti vymezen okruh, kter sm v SSR uvat nae vozidlo. Produkce se tmto snila na 100-350 ks ron. To zsadn zmrazilo dal aktivity osobnho vozu v Tate a bohuel se nenala osobnost schopn ovlivnit mylen rozhodujcch osobnost, kter by vystilo ve zruen omezen uivatelsk sfry. Rozsah exportu vozidla zahrnoval pedevm Rusko, Kubu, Koreu a po rozdlen SFR i Slovensko. V jednotlivch ltech dosahoval a 25 % a po r. 1990 a 60 % 14)
Msto hledn rozumn a eln spoluprce s jinou zahranin firmou, pp. mon kooperace pi uvaovanm a rozpracovanm novm osobnm vozidle dolo k vraznmu omezen vvojovch kapacit. Jednn pracovnk vvoje s fy GAZ na tento kol nestailo. Ostatn pod roukou vroby nkladnch vozidel pro armdu o takovouto spoluprci nemli zjem.
Byly hledny cesty na zjednoduen proveden vozu, aby se dan zkaz1) obeel. Jedna z forem byl slab estivlcov motor a ochuzen vbavy a tm i snen rovn vozu. Tento postup byl v rozporu se zjmem uivatel, kte naopak poadovali zven rovn vybaven na pn. Proto se tato varianta neujala. I pes tento stav jsme zaali pracovat na studii novho osobnho vozu. Velmi podrobn se provdly rozvahy o kategorii vozidla, koncepci, zahranin spoluprci. Jako zklad byl uvaovn vz klasick koncepce s motorem vodou chlazenm umstnm vpedu a zadnm nhonem s monost variantnho uspodn 4 x 4. Byly rozpracovny agregty a v r. 1989 postaven podvozek ke zkoukm a optimalizaci koncepnho uspodn. Akce vak nenala podporu ani v podniku a byla zruena v r. 1990.
Ani po listopadu 1989 se situace nezlepila. Pan Klaus sice vz, kter u byl zapjen ped volbami 1990 pochvlil, ale to bylo vechno. Zvtzil esk zvyk "co pichz ze zahranin - zpadu - je nejlep" a sluebnmi vozy vldy se staly Audi, Mercedesy a BMW. Zapomnlo se, e ve svt uznvan hrdost kad vldy je pouvat vz tuzemsk vroby. Kritick stav v podniku zapinn patnou obchodn politikou v oblasti nkladnch vozidel rovn ovlivnil i malou aktivitu podniku ve snaze zvrtit tento stav. ijeme v trnm mechanismu a kad m prvo si koupit, co chce. To by mlo platit ovem tenkrt, kdy si to plat za svoje. Sluebn vozy jsou hrazeny z penz daovch poplatnk a tam by mly platit u vldy i nrodn zjmy. Bl vjimky tvo ministi pp. Zielenec, Strnsk, nov sent a jsou i signly, e si tento stav uvdomuje i vlda. Doufejme, e se nejedn o dezinformaci.15)
Jednotliv modernizan kroky
Po nsilnm zmraen1) vroby se podstatn omezily jednotliv modernizan kroky. Pesto se provdly dl pravy zlepujc provozn ekonomick vlastnosti vozu a pizpsoben zpsujcm dopravnm pedpism.
T 613-2 - r. 1980
Rozhodujc pravy jsou:
- upraven spalovac prostor pro splnn nronch emisnch pedpis a vytvoen pedpoklad pro jejich dal sniovn16)
- snen spoteby pohonnch hmot17)
- zven chladcho vkonu olejovho chladie18)
- pravy ventiltor s nepravidelnou rozte lopatek19)
- spodn kapot agregt20)
- snen vnj i vnitn hlunosti
- zven ivotnosti tlumie vfuk z materil opatench vrstvou Al
- pizpsoben vozu pro mont servozen20)
- zlepen provn voz s progresivn pryovou pruinou
- nov deforman len vetena zen
- nbh tuzemsk typstkov soupravy AB Jablonec2)
- zdokonalen tsnn kulovch ep
T 613-3 r. 198421)
Rozhodujc pravy jsou:
- nov plastov nraznky vpedu i vzadu
- nov smrov svtla a pedn panel reflektor22)
- nov zadn koncov svtla23)
- zruen vyklpcch oknek24)
- bon zptn zrctka ovldan zevnit25)
- nov pstrojov deska s konzolou zakrvajc druh benznov topen26)
- nov ovldac panel topen27)
- zvten hel otvrn zadnch dve
- plastov kryty kol
- zmenen stl pevod zadn npravy
- radikln zven spolehlivosti synchronizanch kuel
T 613-4 r. 198928)
Rozhodujc pravy jsou:
- nov plastov nraznk pedn i zadn29)
- kryty prah30)
- nov kryty kol (poklice)
- nov pstrojov deska31)
- nov rozvod vzduchu topen
- nov vpln dve, madla, vnitn kliky32), kapsy pednch dve
- elektrick stahovn oken33)
- sedadlo vozu34)
- pravy chlazen - elektronick regulace chlazen
- vlce Al-Fer
- nov servozen ZF-199235)
- vstikovn benzinu zven vkon 147 kW od r. 199436)
Zvr
Snail jsem se jen sten piblit podmnky, sil i vsledky, kterch jsme doshli pi vvoji T 613, ale ke spokojenosti bylo teba doeit mnoho problm. Nebyl bych sebekritick, kdybych neuznal, e vz takov tdy, jako byla T 613, vyadoval bohat vybaven interiru, vy vkon motoru, vt inovan kroky, podobn, jako se provd nyn37), a dvj vvoj novho vozu. Toho jsme si byli vdomi, cesty een byly znm, ale podmnky, kter osobn vz v podniku ml, to neumonily.
|
Proveden vozu |
Spoteba podle metodiky EHK (1/100 km) |
||
|
90 km/h |
120 km/h |
msto |
|
|
T 613 - r. 1976 |
13,0 |
17,2 |
- |
|
T613 - r. 1978 |
12,1 |
15,3 |
22,1 |
|
T 613 - r. 1979 |
11,4 |
14,5 |
18,9 |
|
T 613-2 - r. 1980 |
10,5 |
13,5 |
18,3 |
|
Volga GAZ 24 |
11,6 |
17,0 |
22,2 |
|
Mercedes-Benz 350 SE |
11,5 |
14,0 |
19,6 |
1) tendenn tvrzen
2) od roku 1978, rok 1980 je nesmysl
3) jednalo se o nkolik kus vozu T 613, tzv. ovovac srie. Skuten sriov vroba zaala pozvolna nabhat a od roku 1975 a tyto prtahy rozhodn tak pozitivn chpny nebyly.
4) nap. daje pro typ T 613-3: hlunost stojcho vozidla 98,5 dB, hlunost za jzdy 79 dB. U typu T 613-4 snena hlunost za jzdy o 2 dB.
5) pro motor T613 udvn vkon 121,4 kW pi 5200 ot./min., pro motor T613E1/I 123,5 kW pi 5200 ot./min.
6) daj pro motor T613E a nsledujc, pro motor T613 udvn nejvy toiv moment 27 kpm pi 2500 ot./min.
7) pro typ T 613K, vyrobeno celkem 5 kus
8) a nakonec pipraveno a vyrbno pro typy T 613S, T 613K, T 613-4 a vjimen i pro dal typy (nap. Mobicom)
9) samonavjec psy se u T 613 objevili nkdy v polovin 80. let, do t doby psy pevn, vtinou jen na pednch sedadlech (na zadnch jen chyty)
10) radiln pneumatiky o rozmru 215/70 HR14 s desnem OR 6 AS, byly ureny pro rychlosti do 210 km/h, byly pouvny od potku vroby. Od druh poloviny 80. let montovny pneumatiky rozmru 205/70 R14 s desnem OR 38.
11) sten to je i problm technick. Nkter konstrukn detaily karosrie jsou eeny, mrn eeno "netastn".
12) nstik plastizolem aplikovn od typu T 613-2 od roku 1980
13) zmrazen=zastaven. Vdy si autor sm v dal vt odporuje...
14) celkem bylo v letech 1978-98 vyvezeno pes 1600 kus vozidla T 613
15) jednalo se o dezinformaci
16) pravy nabhaly od roku 1978 - motor T613E
17) spoteba sniovna prbn od roku 1978
18) chladi je stejn, tak nevm, jak by toho mohlo bt dosaeno
19) o tom nic nevm ani j, ani seznam nhradnch soust
20) nic takovho tam nen
21) typ T 613-3 ve vrob od roku 1986
22) smrov svtla a panel reflektor i s reflektory je naprosto toton s typem T 613-2/I
23) koncov svtla jsou naprosto toton se svtly pouitmi u typu T 613S, ve vrob od roku 1980 a typu T 613-2/I, ve vrob od roku 1984
24) vyklpc oknka zruena ji u typu T 613-2/I
25) nesmysl, a od typu T 613-4, od roku 1991. Jin typ zrctek pouvn jen u typu T 613S od roku 1980
26) pstrojov deska je naprosto shodn s pedchzejcm typem, koncem 80. let byly zmnny kontroln svtilny vlevo z ernch s blm obrzkem a malm svtcm kolekem za velkoplon barevn s ernm obrzkem - smn detail
27) panel topen je naprosto shodn s pedchozmi typy
28) typ T 613-4 vyrbn od roku 1991
29)nraznky nejsou tak pln nov, horn sti jsou toton s pedchozm provedenm, jen v doln sti protaeny v jaksi spoiler
30) kryty prah jsou pouvny ji od prvnch prototyp
31) pouito mnoho dl z automobilu koda Favorit, kontroln pstroje shodn s pedchozm typem
32) vnitn kliky pouity z automobilu koda 120
33) pplatkov vbava, jen u nkterch voz
34) sedadly byly vybaveny i pedchoz typy
35) jen u nkterch odvozench typ
36) u typu T 613-4 Mi/Mi Long od roku 1993
37) ha, ha
