Vz T 700 je prvn vraznou modernizac vozu T 613, kter byla zavedena do sriov vroby po dlouh, nepetrit vrob vozu T 613. Na celm tomto projektu modernizace vozu povauji za nejdleitj, e doba, za kterou byl tento projekt realizovn, byla rekordn krtk. Od prvnch designrskch skic po postaven prvnho prototypu uplynulo zhruba 10 msc. Dal ti msce pak uplynuly do sjet prvnho sriovho vozu z vrobn linky. V nsledujcm textu bych strun nastnil okolnosti a asov prbh vzniku pohledov makety, vzorovho modelu a prvnho prototypu.
Na konci ledna roku 1995, krtce pot, co se ji ponkolikt zmnilo vrcholov veden v Tate Kopivnici a americk veden nahradilo opt esk veden v ele s Ing. Benedou, m tehdej, tak nov editel Tatry Pbor Ing. Hrb podal, abych pipravil podklady pro ppravu novho osobnho vozu Tatra. Dodal vak, e vz by ml bt pipraven nejpozdji do konce roku 1995, pokud mono jet dve. M prvn reakce byla ponkud skeptick, nebo tento kol jsem povaoval za nemon.
Po krtkm zven jsem vak navrhl, e by bylo mon pipravit vraznou modernizaci s pouitm dleitch celk vozu T 613 a to podvozkovch orgn vetn hnacho agregtu, nosnho skeletu karoserie a zasklen. Zaal jsem tedy pipravovat materil, kter musel dokzat ivotaschopnost projektu s respektovnm technologickch, finannch a asovch omezen, kter v Tate v t dob existovaly. Vychzel jsem ze zkuenost pedelch let, kdy jsme pipravovali ponkud mn rozshl projekty (4 prototypy voz T 613 pro Velkou Britnii, vz Tatra Prezident) a tak ze zkaznickch zkuenost z provozu vozu T 613.
Bylo nutno vyeit 3 zkladn koly:
Na zklad tohoto materilu, po nezbytnch odbornch diskuzch s pracovnky technologie a karosrny v Tate Pbor, dle pak s pracovnky vvojov maketrny v Tate Kopivnici a samozejm po projednn
ve veden firmy bylo rozhodnuto, e hlavnm designrem se stane Anglian Geoff Wardle. Mli jsme s nm velice dobr zkuenosti ji z dvj spoluprce na anglickch verzch T 613. Jeho osoba byla zvolena z dvodu Wardlovch znalost svtovho automobilovho designu, profesn zdatnosti a tak z dvodu jeho nezvislho pohledu na Tatru jako takovou. V neposledn ad tak pro jeho skromnost a finann nenronost.
Zatkem nora pijel Geoff Wardle na jeden vkend do Tatry a pivezl s sebou ji prvn skici, jak by mohlo nov auto vypadat. Pro pijel o vkendu? V t dob byl toti zamstnn na designrsk kole Art Center (Europe) ve vcarskm Vevey, kter byla pobokou designrsk koly v kalifornsk Art Center. Jako vtina uitel a profesor si nemohl dovolit cestovat bhem pracovnho tdne. Nsledujc prce za ptomnosti Geoffa Wardla se provdly o vkendech, ppadn prodlouench o jeden a dva dny pracovnho tdne, tak jak tomu bylo ji pi pprav 4 prototyp T 613 pro Velkou Britnii. Bhem tohoto prvnho vkendu jsme si prodiskutovali rzn monosti een designu a omezen, kter musme respektovat. Na zklad tto diskuse jet tent vkend G. Wardle namaloval nov skici, kter se staly zkladem a impulzem pro rozjet stavby pohledov makety v mtku 1 : 1, samozejm po nezbytnm zhodnocen a schvlen vedenm firmy. Nsledovala rychl a vcn diskuse s vvojovou maketrnou v Tate Kopivnice a s technology a karosi v Tate Pbor, jejm vsledkem bylo rozhodnut, e pro stavbu makety pouijeme vzorov model T 613, kter byl postaven na zatku 70. let. Rozhodli jsme se, e model T 613 zkombinujeme se sriovmi prvky skeletu. Vybrali jsme ty prvky skeletu, o kterch jsme vdli, e je nelze mnit a e jsou v mstech karoserie na kterch dojde ke zmnm tvaru vnjch ploch. Pokud bychom toti pouili pro stavbu novho modelu stvajc model T 613 i v tchto mstech, nebylo by zejm, jak daleko je umstna struktura skeletu od nov tvoench vnjch ploch. Hrozilo by nebezpe, e pi tvorb novch tvar vnjch ploch by se jejich rove mohla nebezpen piblit k nosn struktue skeletu, nebo dokonce by se tato plocha mohla protknout se skeletem. Zcela nov tvary jsme pak vytveli z designrskho tmelu.
Zatkem bezna dolo k umstn a zafixovn vzorovho modelu T 613 na mc ocelov zklad ve vvojov maketrn Tatry Kopivnice a k monti nosn struktury skeletu stechy a pednho dlu, nebo v tchto mstech mlo dojt k nejvtm zmnm tvaru. V prbhu bezna a dubna dojdl Geoff Wardle na vkend. Bhem tchto nvtv G. Wardla v Tate jsme spolu s modeli prodiskutovali skici tvar jednotlivch detail a ablon, ppadn sm nkter sloitj detaily vymodeloval a modeli pot v prbhu pracovnho tdne tvoili definitivn tvary. Tchto nvtv bylo v prbhu stavby makety asi tyi nebo tch. 2. kvtna probhlo zhodnocen a schvlen tvaru za ptomnosti vrcholovho veden firmy.
Po schvlen tvaru probhla dal dleit a vcn diskuze o tom, jak co nejrychleji penst nov tvar do vrobnch nstroj. Tato diskuse opt probhala za ptomnosti odbornk z maketrny, karosrny, technologie, ale tak ji za ptomnosti externho konstruktra Ing. imka, kter vlastn potaov vybaven pro tvorbu ploch. Vsledkem tto diskuse bylo rozhodnut, e cel pedn dl, tj. pedn maska, kapota, blatnky a pedn sloupky oken budou zdigitalizovny. Ostatn zmny pak budou zpracovny tradinm zpsobem, tedy metodou ablon, otisk, model.
Tak se tak stalo. Po zpracovn dat v potai nsledovalo dal rozhodnut, jakm zpsobem se rychle a efektivn dopracovat k vzorovmu modelu celho vozu. Tento model bude slouit pro vrobu lisovacho a klepacho zazen pouvanho k vrob plechovch dl karosrie. Vzhledem k ji zmnnm omezenm asovm a finannm monostem jsme se rozhodli, e tvarov sloitj dly - blatnky, masku a pedn sloupky - zhotovme na potaov zen frze a tvarov jednodu, i kdy nejvt dl, tedy pedn kapotu, zhotovme tradinm zpsobem pomoc ablon. Navc nebylo nutn kapotu vyrbt celou, ale pouze polovinu, nebo se nabzela monost druhou polovinu zhotovit podle podln osy na koprovac frze, co jsme tak provedli.
Pi diskusi s nstrojrnou Tatry Kopivnice o vrob model blatnk jsme narazili na problm. V nstrojrn je pouze tos frza s menmi rozmry stolu, ne byl n blatnk. Mli jsme dv monosti: bu blatnky nechat vyrobit extern anebo za cenu technickch komplikac tyto modely vyrobit sami. V ppad vrob na ptios, dostaten velk frze by dolo k plinmu finannmu zaten a navc bychom nemli tuto vrobu takkajc pod kontrolou. Vme toti, e vroba vzorovch model je jedna z nejdleitjch operac na celm procesu vvoje vozu, nebo jakkoli chyba nebo nepesnost, kter se vyskytne na modelu, se promt dle do vroby nstroj a v konen fzi do monte celho vozu. Zvolili jsme druhou monost. Blatnky byly tedy vyfrzovny na tos frze v nstrojrn Tatry Kopivnice po stech a na maketrn dokoneny run a sloeny do jednoho celku.
Soubn probhala vroba vzorovch maket ostatnch dl, avak tradinm zpsobem pomoc ablon, otisk, model.
V kvtnu zrove zaaly ppravy na nov een pstrojov desky a interiru. Po diskusi s G. Wardlem a vedenm firmy a tak pi respektovn vech omezen jsme doli k zvru, e nejefektivnj bude, pouijeme-li jako zklad pepracovan skelet pravostrann pstrojov desky, kter byla pipravovna pro anglick verze T 613. Do potae u Ing. imka byla zanesena data ze zamen pravostrann pstrojov deky, petransformovna na levou stranu a upravena tak, aby nov pstrojov deska s jistotou plnila pedpisy poadovan pro pracovit idie, tedy hlavn vnitn vnlky a dosahy. ing. imek pro tento el pouil program, kter zviditeluje poadovanou sfru dosahu a figurnu, kter znzoruje idie za volantem. Pro vrobu model jednotlivch dl pstrojov desky a forem pro vrobu lamintovch dl pstrojov desky jsme z kapacitnch dvod byli nuceni pout extern modelrnu, soukromou firmu nedaleko Kopivnice.
Zatkem ervence 1995 byly dokoneny vechny vzorov modely dl karoserie a sestaveny na mc ocelovou plotnu v maketrn vvoje. Nastala dal etapa - pprava lisovacho zazen. Spolen s modeli, technology a karosi jsme vytypovali ty dly karoserie, kter se budou upravovat ze sriovch dl, a ty, kter budou zcela nov. Zrove jsme hledali odpov na otzku: Jakou technologii pro vrobu tchto dl pout? Nakonec z toho vyla zajmav kombinace rznch technologi od lisovn na lisovacm zazen z nzkotlak slitiny, pes protlaovn modelu do vypnutho plechu v rmu (mimochodem tato technologie se pouv v leteckm prmyslu pro vrobu dl kdel letadel a my jsme ji pouili pi vrob pedn kapoty), a po run dokonovn na klepacch modelech. Pedn maska a horn dl zadn kapoty jsou vyrbny z lamintov pryskyice.
V srpnu se zaalo se stavbou skeletu prvn karosrie. V prbhu podzimu pak postupn dochzelo k een rznch problm, kter se vyskytovaly pi sestavovn karosrie. Zrove zaala stavba karosri dalch dvou prototyp. V t dob nastala dal zmna ve veden Tatry Pbor. Do ela firmy byl ustaven Ing. Olk, kter je ve veden firmy dodnes. 22. prosince byl prvn prototyp vozu T700 pedstaven veden Tatry Kopivnice a vech jejich dceinch spolenost. Tento vz vak jet neml definitivn podobu pstrojov desky. Nkter designrsk een detail tto pstrojov desky se nesetkala s pznivou odezvou bhem prezentace. Proto v nsledujcch tdnech dolo k nkolika zmnm a 5. bezna 1996 byl dokonen tet prototyp ji v definitivn podob tak, aby 9. dubna 1996 mohly bt prvn sriov vozy pedstaveny veejnosti. Prvn vz byl po pedprodejnm servisu prodn na Pedsednictvo vldy esk republiky.
Dle bych se rd krtce zmnil o dvodech Geoffa Wardla, kter ho vedly k prv takovmu designrskmu een vozu T700. V prv ad to byly slavn vozy z Ledwinkovy ry T77, T87, T97 a z povlench voz pak T603. Snail se najt spojen mezi tmito aerodynamickmi vozy a vozem, kter prv tvoil. Domnval se, e by tmto spojenm mohla bt zaoblen pedn st vozu, kter je patrn u Ledwinkovch voz a chromov ovl kolem svtlomet, kter byl pouit u T603. Vzhledem k tomu, e pro uplatnn svch dalch npad ml vrazn omezen, hlavn z dvodu zachovn tvaru skel a skeletu T613, zamil se tedy na "zaitn" a zjemnn hran kolem skel a stechy a na nov tvar zadnho bonho pevnho skla nyn ji vlepovanho do karosrie. Prbh bon linie upravil zvenm rovn hranice mezi skly a plechem s mrn stoupajc tendenc od pd vozu a s optickm propojenm s horn rovn zadn kapoty.
Zda se Geoffovi Wardlovi podailo za danho vraznho omezen kol splnit, mete posoudit sami.
Miroslav Staro
