Ji pt let uplynulo od naeho prvnho pmho setkn s tehdej pipravovanou novinkou naeho automobilovho prmyslu - reprezentanm osobnm automobilem Tatra 613. Bhem jedinho dne jsme mli monost seznmit se alespo letmo s jednm z prototyp tohoto vozu a absolvovat s nm doslova bleskov test, pi nm jsme ujeli asi 400 km.
Sv subjektivn dojmy a vlastn i pevzat vsledky men jsme uveejnili spolu s technickm popisem vozu v SM 49/73. Od t doby se mnoh zmnilo. Vz se dostal do sriov vroby, byl pedveden veejnosti i na velkch svtovch autosalnech, tm 3000 vyrobench exempl se stalo ji samozejmost na naich silnicch a nkolik destek jich jezd i v zahrani. Daleko vznamnj ovem je, e tvrci tohoto vozu - kopivnit konstrukti a dlnci, z jejich naden, obtavost a vytrvalosti se zrodil - se soustavn sna o jeho zdokonalovn, o zlepovn jeho vlastnost i kvality tak, aby byl vzornou vizitkou nejen jich samch, ale i n. p. Tatra a celho eskoslovenskho automobilovho prmyslu. Rdi jsme proto pijali nabdku veden n. p. Tatra Kopivnice k uskutenn krtkodobho testu nejnovjho sriovho proveden tohoto vozu. Po pedbn dohod jsme svili zbh zcela novho vozu pracovnku zkuebny n. p. Tatra A. Vemiovskmu a k redaknmu testu jsme jej pevzali v polovin dubna, kdy bylo na jeho potai 2472 kilometr. Za ti nsledujc msce jsme s nm ujeli pes tinct tisc kilometr a podrobili jej obvyklmu testu v plnm rozsahu. V prbhu zkouek jsme vz svovali k pedepsanm prohldkm a ppadnmu odstraovn zvad pmo zkuebn n. p. Tatra Kopivnice a na sezen vozu i jeho st jsme sami nic nemnili.
V dalch dcch shrnujeme subjektivn poznatky z provozu tohoto automobilu a vsledky objektivnch men. teni, kte je budou srovnvat s ji zmnnm testem z r. 1973, zjist v lecem odchylky. Vysvtlen je vak nasnad - jednak jsme se tentokrt s vozem seznmili mnohem podrobnji a lpe se s nm "sili", take meme, resp. musme nkter sv tehdej stanoviska korigovat, jednak jsme zkoueli ji definitivn sriov vrobek v dobrm technickm stavu, na nm byla uskutenna ada zmn. Na n se tak zamme ve strunm popisu vozu pedevm.
Karosrie a jej interir
Postupn vvoj, jm proel tento vz v nbhu sriov vroby i v dalch letech, nezmnil samozejm nic na zkladn koncepci. Tatra 613 zstv i nadle svtovm uniktem ve sv td nejen vzduchem chlazenm motorem, ale i uspodnm pohnc soustavy. Nepustme se proto do polemiky o elnosti tohoto een, ale budeme hodnotit jen vlastnosti, kter konstrukti, vychzejce z tohoto zkladu, dali vozu do vnku. Kritria hodnocen budou samozejm ponkud jin a v nem i psnj, ne v testech bnch osobnch automobil, kter jsou m dl tm vce "spotebnm zbom". Tatra 613 je vz od potku uren a tedy s pihldnutm k tomu i vyvjen pro reprezentan ely - zcela samozejm se tedy na nj kladou vy nroky nejen co do jzdnho komfortu, ale i co do kvality dlenskho zpracovn.
Akoli od zkladnho stylistickho nvrhu uplynulo ji vce ne deset let, psob karosrie vozu stle pitaliv. Pesto, e hodnocen estetickho psoben kadho technickho dla je siln subjektivn, nelze j upt, e stle se ponkud vymyk z jist uniformity ostatnch voz. Pes pomrn velk vnj rozmry bud dojem lehkosti a dynaminosti, na em m nejvt podl dlouh klnovit se svaujc p, znan sklonn eln sklo i velk zasklen plocha, jako i tvar pnho prezu s vlcovit klenutmi bonmi skly, navazujcmi na pomrn zkou stechu, a zvraznnmi hornmi hranami pednch blatnk, lemujcmi vko zavazadlovho prostoru. Jedinou vnj zmnou, na prvn pohled sice nepostehnutelnou, vznamnou vak z hlediska ivotnosti, je jej konen povrchov prava - pvodn nitroemail byl nahrazen syntetickm vypalovacm emailem, mnohem odolnjm otru, jemu je karosrie vystavena zejmna pi astm myt rotujcmi karti, s nm se pot u voz tto tdy a uren.
Tak interir vozu zstal bez zsadnch zmn. Jen tvarov shodn sedadla jsou potaena jinm, velmi pjemnm a zejm i kvalitnm materilem.
Pesto e vz je ptimstn a na zadnm sedadle je dostatek msta pro ti osoby, pln pohodl na nm maj dva cestujc na mstech pro n nznakov anatomicky tvarovanch a oddlench irokou stedn sklopnou loketn oprou.
Rozsah seizovn polohy pednch sedadel i sklonu jejich opradel je dostaten a vyhovuje osobm znan rozdlnch postav. Nicmn by nekodilo potat pi nejbli modernizaci s monost regulace vky i sklonu sedku, pop. i polohy volantu, tedy eenm, kter dnes nkter automobilky nabzej i u podstatn levnjch voz. Standardnm vstrojem by se rovn mly stt samonavjec bezpenostn psy, a to i na zadnch sedadlech, nejen pro zven pohodl, ale i proto, aby upoutanmu idii umonily doshnout na nkter vzdlenj ovldac prvky (ventilan a topn soustava a rozhlasov pijma uprosted pod pstrojovou deskou).
Pstrojov deska se nezmnila, ostatn uspodn pstroj v jej nstavb ped volantem je velmi pehledn. Nicmn znovu se pimlouvme za zmnu jejich zasklen, nejlpe spolenm, vzad sklonnm a ppadn jet prohnutm prhlednm krytem, spolehliv odstraujcm vechny ruiv reflexy.
Pjemnou zmnu dostal tvarov nezmnn volant, jeho cel povrch, tedy i vnec, je opaten integrlnm povlakem z polyuretanu. Z tho materilu je i nov tvarovan rukoje adc pky, je vak asi po 10 000 km neodolala nadmrnmu zaten velikmi adcmi silami a roztrhla se. Jednotliv ovldac prvky jsou uspodny shodn s prototypem, plat tedy i nadle vtka plin vzdlenosti mezi volantem a adic rovinou III. a IV. rychlostnho stupn, zejmna pak polohou adic pky na III. stupe. Pro snaz dosaitelnost byla jen pemstna skupina ty spna, k nim nov pibyl spna tstupovho cyklovae stra, ze ikm stny krytu druhho topnho agregtu ped adic pkou do vodorovn plochy za n, vedle pky parkovac brzdy. Umstn pedl takka v jedin rovin je vyhovujc, snad jen pedly spojky a brzdy by mohly bt o nco ne, nebo idii s menm slem boty, maj-li paty openy o podlahu, je stlauj jen pikou.
Ke standardnmu vstroji vozu pat mj. elektricky vyhvan zadn okno, popelnky, zapalova cigaret, vnitn osvtlen (na obou stednch sloupcch karosrie, nad elnm sklem ped idiem a pod pstrojovou deskou nad pedly!), vyjmateln textiln koberce s izolan podlokou. Velkou pednost Tatry 613 ve srovnn s vtinou voz tto tdy jsou standardn montovan dv nezvisl benzinov topen, znan zvyujc jzdn komfort, zejmna v chladnm obdob, kdy je mono interir dostaten temperovat jet ped jzdou. Vkon topen (ve vtin ppad sta jedin) je dostaten, jen regulace jeho vkonu je ponkud necitliv.
Interir vozu psob velmi pznivm dojmem, zdraznnm zvlt po del jzd, kdy ani idi, ani cestujc takka nepociuj navu. Tm vt koda, e tento dojem ponkud ru drobnj nedostatky, a jsou to nap. nepesnosti v dlenskm zpracovn (kryt pstroj nelcujc s pstrojovou deskou), "lacin" psobc nkter prvky vbavy i konstrukn detaily (pedn popelnk z Trabanta, pryov vdechy v horn sti pednch dve, nejobyejnj rouby s drkou, pouit pro uchycen kovovch lit na prazch dve a pod zadnm oknem, i nevzhledn a nebezpen tvar drk slunench clon), vesms velk ovldac sly pro spoutn oken i otvrn dve zven (mimochodem, znan podl na tom m i tvar vnjch klik) a konen i nedostaten odruen elektrickho psluenstv, znemoujc dobr poslech vestavnho radiopijmae (jeho kvalita ostatn tak neodpovd rovni vozu).
Zmny na podvozku
Konstrukci podvozku Tatry 613 jsme podrobn popsali ji dve a tak se tentokrte omezme jen na strunou charakteristiku. Konstrukti zstali vrni koncepci s motorem vzadu a nezvislm zavenm kol, ji vak vrazn modernizovali v souladu s vymi nroky na nov vz i soudobmi poadavky na bezpenost. Posunutm motoru vped nad zadn npravu (je si vynutilo i neobvykl umstn soukol stlho pevodu s diferencilem v oddlenm prostoru klikov skn) a kinematikou zaven kol se podailo odstranit "klasickou" nectnost voz s motorem vzadu - inherentn petivost, a to pesto, e rozloen hmotnosti vozu na ob npravy nen (a u tto koncepce s tak velkm motorem ani neme bt) optimln. Dosaen pomr zaten pedn a zadn npravy u przdnho vozu asi 40 : 60 % je nicmn spch ve srovnn s pedchozm typem T 603. Oproti prototypm a prvnm nkolika stovkm sriovch voz byly uskutenny nkter zmny, vznamn jak z hlediska hospodrnosti provozu, tak i bezpenosti. Prvn z nich je motor typu T 613 E, nelic se sice vkonovmi parametry, u nho vak bylo zmnou asovn rozvodu a zkladnho pedstihu zehu, novm sacm potrubm a zejmna karburtory Jikov EDSR dosaeno jak snen spoteby paliva, tak bezpenho splnn pedpisu EHK . 15 pro emise kodlivin.
Dal podstatnou zmnou je nhrada pvodnch brzd Girling vrobkem n. p. Autobrzdy Jablonec, kter pinesla nejen sporu cennch deviz, ale i zven bezpenosti (kompletn zdvojen okruh pednch i zadnch brzd) a pozoruhodn prodlouen ivotnosti brzdovch kotou.
Ostatn sti podvozku zstaly nezmnny, a jde o pevodovku (ta ek na rekonstrukci synchronizanch prvk pro snen adcch sil), zen (to se snad brzy dok posilovae) i npravy a provn (ty jsou spolu s brzdami nejsilnj st podvozku, zajiujc vozu vysokou mru aktivn bezpenosti). Pispje-li svm podlem i vrobce pneumatik, jejich kvalita se ostatn v posledn dob zeteln zvila, bude podvozek Tatry 613 vyvenm celkem nadprmrnch vlastnost, sktajcm znan rezervy pro ppadn dal zvyovn vkonu motoru a dynamickch vlastnost vozu.
Za volantem
Prvn dojem je asto rozhodujc - po usednut za volant "estsettinctky" je nesporn pzniv. Pohodln, dobe tvarovan sedadlo idie (plat to ovem i o ostatnch) sice nejprve pekvap pomrn tuhmi polti, ocenili jsme je vak po nkolikasetkilometrovch jzdch non stop, kter jsme absolvovali bez znmky navy i bolest v zdech, kter naopak zpsobuj zdnliv pohodlnj mkk sedadla. Dvouramenn volant s pimen tlustm a neklouzajcm vncem padne dobe do ruky, stejn tak i vtina ovldacch prvk (o adic pce jsme se ji zmnili), pstroje jsou pehledn uspodny. Vhled z vozu vemi smry je velmi dobr (akoli p je velmi dlouh, je slep vzdlenost velmi mal - idi vysok 173 cm a drc volant lehce pokrenmi paemi vid vozovku od vzdlenosti 4,7 m ped vozidlem).
Pesto manvrovn s vozem vyaduje jist cvik a zejmna v omezench prostorech bud respekt vzhledem k dlce a ce pd, podporovan i tm, e z msta idie nen vidt z vozu. Pes znan vnj rozmry i velk rozvor je vak Tatra 613 pekvapiv obratn vz - nmi zmen vnj stopov resp. obrysov prmry zaten jsou jen o mlo vt ne u podstatn mench voz ni tdy. Absenci posilovae zen jsme pociovali jen pi manvrovn s vozem na mst, naopak pi rychl jzd je pjemnj pm "styk" s vozovkou, umoujc pesnj ovldn vozu a rychlej i citlivj korekce zenm.
Jzdn vlastnosti meme bez zavhn oznait za velmi dobr. Mli jsme monost vyzkouet je nejen na mnoha tiscch kilometr, ale i v rozmanitch podmnkch, na vozovkch s nejrznjm povrchem, suchch, mokrch (dokonce jsme zaili dvakrt aquaplaning), zneitnch bltem za bezvt i v poryvech silnho bonho vtru. Mnoho jzd jsme absolvovali vysokmi prmrnmi rychlostmi a obas jsme se dostvali do meznch situac. Ve vech vak vz obstl a jel vdy tam, kam chtl idi. Pjemnm pekvapenm, zejmna pro ty, pro n je vz s motorem vzadu synonymem vozu petivho, je chovn v zatkch. Dky ji zmnn konstrukci podvozku je pi jzd pod plynem Tatra 613 neutrln a mrn nedotiv, pi ubrn plynu v zatce se chov jako vz s pednm pohonem - nedotivost se mn v petivost, na em m ovem podl i dynamick zmna zaten nprav. Vechny chylky lze snadno korigovat pesnm zenm, jemu by ovem nekodila vt pmost (bez posilovae vak nemon). Provn a tlumen je dobe sladno, je vak samozejm pizpsobeno charakteru vozu a podpoe jzdnho komfortu, a tak pi rychlm prjezdu stdajcmi se navazujcmi zatkami ponkud vad kolbn vozu kolem podln osy. Tatra 613 ovem nen sportovn automobil a poadavek co nejvtho komfortu je u n prvoad.
Tak dynamick vlastnosti jsou velmi uspokojiv. Zejmna s pihldnutm k vkonu motoru a hmotnosti vozu, z nich vychz nijak mimodn nzk vkonov hmotnost (u vozu obsazenho dvma osobami 15,1 kg/kW, resp. 11,2 kg/k).
Zvlt pzniv je prbh toivho momentu i jeho vysok hodnota v irokm rozsahu otek. S Tatrou 613 lze dosahovat vysokch prmrnch rychlost bez plinho zatovn motoru a opoutn oblasti ekonomickho provozu, a to i v kopcovitm ternu.
Pi zkoukch jsme byli samozejm nejvce zvdavi na spotebu paliva. Jednak jsme ji pi prvn zbn zkouce prototypu sami nemili, jednak od t doby byly uskutenny ji zmnn zmny, kter j mly pzniv ovlivnit. A hlavn - chtli jsme pijt na kloub tvrzen mnoha profesionlnch idi tchto voz o nadmrnch spotebch v jakchkoli provoznch podmnkch, pi nich nechyblo nostalgick vzpomnn na spornost Tatry 603 i jinch srovnatelnch voz. A tak jsme vnovali men spoteby paliva mimodnou pi po celou dobu zkouek. Vsledky uveejnn v zvru tohoto testu jist nevyaduj komente. Snad jen pro doplnn - celkov prmrn spoteba za celou dobu zkouek, tedy za cca 13 000 kilometr: 16,2 l/100 km! K tomu poznamenvme, e je do n zapotna i spoteba topen, je bylo v provozu cca 30 hodin (vrobce udv spotebu pro n v rozpt 0,4 a 1,3 l/100 km), e 14 % ujet vzdlenosti pipad na nron prask provoz a konen e jsme asto jezdili vysokmi prmrnmi rychlostmi, nezdka pes 95 a 100 km/h, s prvky sportovn jzdy. Veker stesky na nehospodrnost tohoto vozu jsou tedy pedevm obalobou jezdeckho umn, tk prav nohy a neznalosti zsad plynul, sporn a pesto dostaten dynamick jzdy. Pirozen nelze srovnvat spotebu tm dvoutunovho vozu s velkm motorem se spotebou bnch cestovnch voz ni tdy. Tak spoteba motorovho oleje nedosahovala hodnoty udvan vrobcem; mezi dvma vmnami oleje (po 5000 km) jsme doplovali jen nkolik desetin litru.
Zkouky brzd potvrdily jen to, co jsme oekvali. Maj vysokou innost, bez vnjch znmek slbnut pi intenzvnm opakovanm brzdn a psob naprosto rovnomrn. Jen ke konci zkuebnho provozu jsme zaznamenali chvn pednch kol pi dobrzovn, skutenou pinu jsme vak nezjistili a tak zbv jen podezen na tvarovou deformaci brzdovch kotou i nedostaten tuh uloen brzdovch tmen.
Zkuebn jzdy byly samozejm pleitost i k subjektivnmu posouzen tch vlastnost vozu, kter nelze v podmnkch redaknho testu objektivn mit. Je to pedevm vnitn hluk. Pes vekerou snahu vrobce o utlumen jeho zdroj a penosu z nich do karosrie je hladina vnitnho hluku pomrn vysok a ponkud ru jinak velmi dobrou jzdn pohodu. Z tohoto hlediska se jev jako optimln nepekraovat (samozejm dlouhodobji) rychlost 110 a 120 km, pi n je jet vnitn hluk v pijatelnch mezch a neru nadmrn ani dorozumvn mezi cestujcmi, ani poslech rozhlasu. Pi vych rychlostech ostatn zan do interiru pronikat i aerodynamick svist, vyvolvan zejmna parti pednch sloupk karosrie. Jinak je karosrie aerodynamicky zdail, o em svd nejen pomrn mal citlivost vozu na bon vtr, ale i nzk hranice bonho ostiku pod vnjmi klikami dve. Mn uspokojiv je vak ostik zdi, jej tvar vyvolv zven zneiovn zasahujc zejmna oblast koncovch svtilen. st zkuebnho obdob nm umonila rovn vyzkouet innost ventilan a topn soustavy. O vkonu topen jsme se ji zmnili. Je dostaten a v danch podmnkch stailo zapnat jen pedn topen. Mn spokojeni jsme vak byli s bezprvanovou vmnou vzduchu. Bez podpory ventiltoru je mlo inn a v chladnm poas nesta spolehliv zbavit bon a zadn okna zamlen. Nadto zejm nelze zcela uzavt pvod vzduchu, take pi nesputnm topen ct idi a jeho spolujezdec nepjemnch chlad v partii nohou.
Zvrem jet nkolik slov o oetovn a drb vozu. Vzhledem k jeho charakteru a posln lze pedpokldat, e nronj prce budou svovny specializovanm dlnm. idii zbyde zpravidla jen bn pe o istotu vnitku i vnjku, pop. nejzkladnj kony drby. V tomto smru nen pe o vz zvlt nron. Myt vnjku je samozejm vhodn svit samoinnm mycm linkm. drbu vnitku usnaduj vyjmateln textiln koberce. Pjemnm pekvapenm je motorov prostor, jen se dky plnmu uzaven zespodu a tsnosti motoru jen nepatrn zneisuje prachem. Naopak nepjemnou zkuenost jsme uinili pi jedin vmn proraen pneumatiky - nedostaten dimenzovan zvedk nevydrel zaten, sly v kuelovm soukol mezi ovldac klikou a svislm vetenem vysunuly ob kola ze zbru a ke zdvien vozu bylo teba souinnosti dvou osob. I kdy vme, e lo o ojedinlou zvadu, doporuujeme, aby vrobce vnoval nleitou pi i tto asto nepouvan, le v ppad poteby nepostradateln a tko nahraditeln sousti vbavy vozu.
Zvrem
Tmsn zkuenosti s nejnovjm osobnm automobilem Tatra meme strun uzavt vesms kladnm hodnocenm jeho vlastnost. Pedevm oceujeme vysokou mru aktivn i pasivn bezpenosti, na n maj podl vechny konstrukn skupiny vozu. Posledn uskutenn pravy vedly i ke zven hospodrnosti provozu a splnn pedpis o emisch kodlivin. Jzdnm komfortem, s vjimkou vnitnho hluku, obstoj Tatra 613 pi srovnn s renomovanmi konstruknmi vozy, z nich mnoh pekon spolehlivost i ivotnost. Jestlie jsme pesto upozornili na nkter stvajc nedostatky i nectnosti, pak pedevm proto, e jde mnohdy o drobnosti, kter nepzniv ovlivuj hodnocen kvalitnho vrobku. Nepochybujeme o tom, e nkter z nich me vrobce odstranit okamit, nap. jet nronj mezioperan i vstupn kontrolou, pop. pouitm vhodnjch dostupnch konstruknch prvk. Odstrann ostatnch je ponkud nronj a vtinou zle na dosaitelnosti kvalitnjch vrobk subdodavatel. Dosavadn vvoj vozu vak je svdectvm soustavn snahy vrobce o jeho zlepovn a o odstraovn zbvajcch slabin. Neprozradme snad pli, kdy ekneme, e pipravovan inovace vozu, je by se mla dostat do vroby potkem osmdestch let, bude konkrtn odpovd na vtinu naich pipomnek a posune vz opt nejmn o jednu pku na ebku kvality. Ostatn ji dnes meme bez rozpak tvrdit, e Tatra 613 je jednm z nejlepch finlnch vrobk naeho automobilovho prmyslu a bude mu dlat est i v dalch letech.
Namen hodnoty
Vechna men jsme uskutenili v dob od 16. 6. do 11. 7. 1978 s vozem vyrobenm v roce 1978, kter ml ped zapoetm men ujeto 11 400 km. Pi zkoukch byl obsazen dvma osobami celkov hmotnosti 160 kg. Pi men spoteby paliva byla ve voze krom nich pomocn ndr se zsobou paliva a mc pstroj, celkov hmotnosti asi 40 kg. Pouvali jsme benzn Super a motorov olej Mogul Super.
Spoteba paliva
Spotebu paliva pi jzd na letmm kilometru stlou rychlost jsme mili na such asfaltov silnici mezi Davl a tchovicemi (povtrnostn podmnky: sluneno a polojasno, bezvt a vnek, teplota vzduchu 22 C). Vsledky men jsou v tabulce 1 a v diagramu 1. Provozn spotebu paliva jsme mili za bnho dennho provozu na 200 km dlouhm okruhu Praha - Slapy - Lahovice - Dob - Pbram - Sedlany - Beneov - Jesenice - Zbraslav - Praha. Okruh jsme jeli dvakrt. Poprv spornou jzdou s vytenm motoru do 2/3 otek nejvtho vkonu (cca 3500 1/min) a selapovnm pedlu plynu do 2/3 celkovho zdvihu, podruh sportovnm zpsobem, s astj akcelerac a brzdnm, s vytenm motoru do nejvtch otek a plnm selapovnm pedlu plynu, se snahou o dosaen co nejvt prmrn rychlosti, avak pi dodrovn pravidel silninho provozu. Pi obou jzdch bylo polojasno a oblano, msty slab d隝, slab a mrn vtr, teplota vzduchu 17 a 21 C. Krom toho jsme mili provozn spotebu na dlnici v seku Prhonice - Hoice a zpt, dlouhm 140 km. Pi jzd jsme nepekraovali vrobcem udvanou trvalou rychlost 160 km/h. Pi zkouce bylo oblano, msty d隝, teplota vzduchu 17 a 18 C. Vsledky men jsou v tabulce 2. Spotebu v mstskm provozu jsme mili pi jzd na bvalm praskm "modrm" okruhu, dlouhm 15,66 km (povtrnostn podmnky: polojasno a sluneno, mrn vtr, teplota vzduchu 21 C). Mili jsme celkov i ist as jzdy a etnost azen jednotlivch rychlostnch stup. Vsledky men jsou v tabulce 3.
Zrychlen
Zrychlen jsme zjiovali nepmo menm asu potebnho k dosaen urit vzdlenosti resp. rychlosti, vdy s pevnm startem a letmm clem, s postupnm azenm rychlostnch stup pi 5200 1/min. Krom toho jsme mili as potebn k dosaen rychlosti 60, 80, 100, 120 a 140 km/h na III. resp. IV. rychlostn stupe z ustlen rychlosti 40, 60, 80 a 100 km/h, bez azen. Zkouky jsme dlali na such asfaltov silnici mezi Davl a tchovicemi, za stejnch povtrnostnch podmnek jako pi men spoteby paliva. Vsledky men jsou v tabulkch 4 a 5 a v diagramu 2.
Brzdy
innost brzd jsme zkoueli na suchm betonovm povrchu vyhrazen rozjezdov drhy letit v Ruzyni (povtrnostn podmnky: sluneno, mrn vtr, teplota vzduchu 24 C). Mili jsme drhu potebnou k zastaven z urit rychlosti intenzvnm brzdnm. Pro zjitn slbnut jsme rovn mili brzdnou drhu potebnou k zastaven vozidla z rychlosti 80 km/h, jemu pedchzel cyklus 15 intenzvnch zabrzdn z rychlosti 80 km/h na rychlost 40 km/h v intervalech 20 s. Vsledky men jsou v tabulce 6.
Nejvt a nejmen rychlost
Nejvt rychlost jsme mili na such asfaltov dlnici Bratislava - Malacky v seku mezi km 93,5 a 94,5 (povtrnostn podmnky: sluneno, slab bon vtr, teplota vzduchu 15 C). Prmrnmu asu ze dvou jzd na seku 1 km s letmm startem i clem (v obou smrech s rozjezdem 3000 m) odpovd prmrn rychlost 180,9 km/h, nejlepmu asu v jednom smru 181,8 km/h.
Mili jsme rovn nejmen rychlost dosaitelnost na IV. rychlostn stupe plynulou jzdou. Prmrnmu asu ze dvou jzd na seku 200 m odpovd prmrn rychlost 31,6 km/h.
Zkouka dojezdu
Dojezd vozidla, tj. drhu, kterou ujede z poten rychlosti po vypnut spojky a zaazen neutrlu setrvanost a do plnho zastaven, jsme mili na such asfaltov silnici u pehrady ve Vranm n. Vlt. (povtrnostn podmnky: polojasno, slab vtr, teplota vzduchu 20 C). Vsledky men jsou v tabulce 7.
Rychlomr a pota kilometr
Ruika rychlomru ukazovala v celm rozsahu s mrnm chvnm. Relativn chyba rychlomru klesala v rozsahu rychlost od 40 do 160 km/h (podle daje rychlomru) od +7,2 do +1,3 % (pi 140 km/h +1,1 %). Odchylky od skuten rychlosti jsou v tabulce 8. Pota kilometr ml pi kontrole na bzi 60 km chybu +2,667 %).
Prmry zaten
Vnj stopov a obrysov prmry zaten jsou uvedeny v tabulce 9.
Hmotnosti
V tabulce 10 jsou skuten zjitn hmotnosti vozidla s plnou ndr paliva (v kg) a jejich rozdlen na npravy.
