Tatra 613

Tatra 613 v pořadu ČT - Jízda




Šestsettřináctka nahradila v roce 1973 typ 603 a do roku 1989 sloužila výhradně jako nomenklaturní vozidlo. Její nezaměnitelný nadčasový design ve spojení s anachronismy nejrůznějšího druhu z ní dělá auto, které se pro mnohé sběratele stává vášní. Často se však stává, že ani jedno topení nefunguje a tak v zimě pořádně vymrznete, neboť vyhřívání od motoru Tatra nemá. Nad tím však skalní příznivci jen mávnou rukou - daleko větší starosti jim dělá koroze, která je jejich věčným soupeřem. Zvláště pochromované lišty a přední blatníky prostě nejdou uhlídat a je třeba je často měnit. Koroze se vyskytuje i tam, kde byste ji vůbec nečekali - plechy nebývají zevnitř vůbec ošetřeny a sůl v zimě a do nejrůznějších štěrbin zatékající voda dokonají dílo zkázy. I když na první pohled nevypadají, sedadla jsou dostatečně tuhá a pohodlná.




Jinak je interiér vybaven neobyčejně spartánsky, ruční brzda nikdy nefunguje příliš dlouho. Na druhou stranu je z Tatry výborný rozhled všemi směry, takže se s ní i přes její pětimetrovou délku docela dobře parkuje. Díky své robustnosti je navíc mimořádně bezpečná. V případě karburátorové verze vám bude dělat starosti právě seřízení karburátorů. Jsou dva. V případě, že vrtuli ženoucí proud vzduchu do motoru už spíná elektronika, bude se motor na každém semaforu přehřívat. Pokud kabely svíček nepocházejí z USA, čeká vás jejich výměna. Dalo by se ještě pokračovat, ale pakliže jste rozhodnuti si Tatru koupit, stejně už dávno nečtete...